KŮŽE

Vltavský cyklus Četby s hvězdičkou se ukazuje být skvělým formátem pro uvádění pozoruhodných četeb, které by jinak v současné hyperkorektní společnosti narážely na všemožné stížnosti a úzkoprsost. Tak se posluchači kupříkladu mohou nově seznámit s dílem autora, jehož nejen Milan Kundera pokládal za jednoho z největších spisovatelů 20. století – Curzia Malaparteho. 

Malaparteho Kůže, kdysi proslulá a zakazovaná kniha, je dnes téměř zapomenutá. Snad je to i díky tomu, jak je ta kniha žánrově neuchopitelná. Malaparteho vzpomínky na poválečnou Itálii a zejména čerstvě osvobozenou Neapol mají reportážní formu, ovšem jejich realismu je občas těžké uvěřit: zatímco američtí vojáci stojí ve frontě, aby uviděli poslední živou pannu v Neapoli, jejich generalita obědvá vařenou mořskou pannu, vytaženou z akvária. Podobných scén je kniha plná, některé jsou děsivé, jiné groteskní, jako na Boschových obrazech. Konec války je pod Malaparteho drobnohledem zdrcující podívanou, je to doba, kdy se pod dojmem vítězství rozkládala morálka poražených i vítězů a kdy neplatilo nic jiného než vlastní kůže. Velmi osobitý pohled z druhé strany, než jak v literatuře obecně bývá zachycován obraz spojeneckého osvobozování Itálie. Čte: Igor Bareš

„Nic jiného než vlastní kůže neplatí. Jistě, jenom duše je nesmrtelná, ale k čemu by nám dnes vlastně byla? Jenom by nám překážela v kšeftování. Dnes už se nebojuje za čest, za svobodu, za spravedlnost. Bojuje se za kůži, za tuto odpornou lidskou kůži.“

K poslechu denně od 15. 3. vždy ve 23:00 na ČRo Vltava a online. Četba s hvězdičkou!