„VKUSNĚ EROTICKÝ“ KRULL

Na divadelním serveru Rozrazil online vyšel další ohlas na jamáckého Felixe Krulla. A protože se jistým krokem přibližuje konec absolventské sezóny a Krulla v Martě čeká posledních pár repríz, je nasnadě přihřát si trochu onu pověstnou polívku a přilákat ty, kteří inscenaci ještě neviděli.
Ve zmiňované recenzi, kterou si v plném znění můžete přečíst zde, chválí Markéta Toufarová inscenátory za to, že se nelehkého úkolu převést Mannův román na divadelní tvar zhostili na výbornou a vytvořili inscenaci, která je „vtipná, svižná a hlavně srozumitelná.“
Závěrem recenzentka konstatuje: „V románu Zpověď hochštaplera Felixe Krulla se sám autor snažil světu ukázat, že není jen filozof, ale že je především spisovatel, jenž dokáže psát jak vážná, tak i komická díla. I přesto však v Krullovi neodložil svůj složitý styl vyjadřování, což mohlo při dramatizaci a následném převedení na divadelní prkna dělat velké potíže. Pro studentskou inscenaci byla volba tohoto titulu obzvláště velkou výzvou. Studenti JAMU se s ní však vypořádali bez větších zaváhání a problémů. Díky skvělé úpravě Martina Sládečka a následné spolupráci celého kolektivu se jejich inscenace může počítat mezi ty skutečně povedené.“
Nejvíce mě na recenzi potěšila autorčina (sic!) poznámka o tom, že všechny erotické scény byly vkusné. Ta přece stojí za to, jít se o tom osobně přesvědčit, no ne? Rezervovat vstupenku.

DOKONČENO

„Život je jako trubka. Když do ní nefoukneš, nic z ní nevyjde,“ říkával jazzman Armstrong. Jaká byla jeho klukovská léta...?

Nejen to se dozví posluchači Klubu Rádia Junior, a to už od 21. dubna v desetidílné četbě na pokračování, kterou jsme v brněnském rozhlase právě dnes dokončili. Dětstvím vybraných slavných osobností vás provede Jiří M. Valůšek.

TELEGRAFICKY: ÚNOSCE KRAPEK V ÉTERU

Od pondělí 24. března můžete na vlnách Českého rozhlasu — Dvojka denně poslouchat humorné pátrání po unesené dívce v podmanivém podání Igora Bareše.

Autorem předlohy Únosce – Podivný den herce Krapka je Oldřich Daněk. 

HOSPODÁŘ

„Večer bude zničený a udolaný a hospodář bude přemýšlet, jestli by se v republice nedalo zavést jiné svátkování, takové, aby neměli neděli všichni najednou,“ zazní v připravované patnáctidílné četbě na pokračování, kterou právě o sobotách a nedělích spolu s Radoslavem Šopíkem natáčíme. 

 

Výsledek této sváteční práce si budete moci vyslechnout na Českém rozhlase – Vltava od 19. dubna, a to v patnácti po sobě jdoucích večerech (vždy od 18:30 do 18:55). 
Příjemný poslech vám popřeju při jiné příležitosti, tohle vás totiž bude provokovat! 

AVISO: VOUCHER & DOKOLEČKA DOKOLA

Český rozhlas – Vltava odvysílal další dvě minutové hry, které jsem režíroval: Voucher Venduly Borůvkové a Dokolečka dokola Zdeňka Kociána. Opravdu dochvilní posluchači si mohou obě minutovky vyposlechnout přímo z éteru, reprízy budou vysílány koncem března.

VOUCHER
Osoby a obsazení:
Mladý muž – Pavel Vacek
Dívka – Erika Stárková

28. 3. v 11:27, 28. 3. v 17:40 a 29. 3. v 00:00

DOKOLEČKA DOKOLA
Osoby a obsazení:
Herečka – Erika Stárková
Režisér – Martin Siničák

29. 3. v 11:27, v 17:41 a ve 23:15

O JIRKOVI A JEHO TŘECH PSECH

Byl jeden sirotek, jmenoval se Jirka a sloužil u lakomého sedláka. Už by byl od něho dávno utekl, ale sloužila tam i hezká Anička a on si na ni tajně myslel jako na nevěstu. A tak snášel všechny útrapy, jen aby jí zůstal nablízku. Jednou v neděli – zatímco čeládka odpočívala – Jirka musil pást vepře. Tu vyjde z lesa myslivec a v patách za ním se ženou tři psi se železnými obojky na krku. A namíří si to rovnou k Jirkovi. „Zapískej na píšťalku,“ vyzve Jirku myslivec. Jirka spustí, psi se postaví na zadní nohy a dají se pitvorného tance. To vám je legrační podívaná! Ale život není jen o tanci a písničkách, a tak Jirka díky třem psům zažije i velká dobrodružství.

Pohádku O Jirkovi a jeho třech psech zpracovala řada významných autorů, namátkou zmiňme Boženu Němcovou nebo Františka Hrubína. A právě z Hrubínovy předlohy vychází i inscenace Divadla Polárka, kterou v těchto týdnech připravuji.

 Podle výtvarných návrhů to Jirka nebude mít vůbec lehké! Malá ochutnávka skic Veroniky Watzkové.

Křestní list k inscenaci:
František Hrubín - Lukáš Kopecký
O JIRKOVI A JEHO TŘECH PSECH

Režie: Lukáš Kopecký
Hudba: Mario Buzzi
Scéna: Veronika Watzková
Kostýmy: Veronika Watzková
Produkce: Bronislava Krchňáková

Osoby a obsazení:

JIRKA Ondřej Biravský

ANIČKA Alžběta Hofericová

MYSLIVEC  Eva Borovičková

VŠEVÍM         Radek Novotný, j. h.

DRŽ Lukáš Daňhel

DECH Jakub Cír

HOSTINSKÁ Alžběta Hofericová

KRÁL Eva Borovičková

PRINCEZNA Alžběta Hofericová

P. L. M. & P. L. V. & P. L. T. Radek Novotný, j. h.

HUBIČKA OD KRULLA

"Nejpříjemnějším překvapením je však šarmantní režie plná nápadů 'za hubičku'. Ačkoliv finanční rozpočet i kukátková scéna jsou zde vskutku stísněné, inscenátorům se podařilo vykouzlit pro Krulovy osobní machinace jak měšťanský byt, tak pařížský hotel nebo honosné španělské sídlo, a to aniž by se jim v hravých nápadech ztratil příběh falešníka, který mění identitu, jak se mu hodí do krámu," píše recenzentka Jana Soukupová a udělila nervozitou svázané premiéře solidní hodnocení 70%.
V nadcházejícím týdnu hrajeme Zpověď hochštaplera Felixe Krulla celkem třikrát: 10., 13. a 14. března.

KDYŽ VELCÍ BYLI KLUCI

Aby toho pro nejmenšího diváka náhodou nebylo málo, připravuji vedle představení v Divadle Polárka ještě četbu pro Rádio Junior. Když velcí byli kluci. V deseti desetiminutových dílech, které podle stejnojmenné knihy Hany Doskočilové připravil Ivan Němec, zvědí kluci (a jistě i děvčata), že i slavní byli dětmi se všemi překážkami a trápeními tohoto věku. Hlavními hrdiny jednotlivých krátkých příběhů jsou malý Kolumbus, Edison, Deburau, Verne, Chaplin ad. Jejich osudy, problémy i šťastné náhody jsou různé, jedno však mají společné - už tenkrát si stáli na svém. Proto může být knížka, píše se v textu od distributora, kromě zajímavého počtení i povzbuzením pro podobné dětské bolístky. A rodiče v internetových diskusích souhlasně kývají hlavou. Tak uvidíme.

Úvodem:
Ahoj, děvčata a kluci! Taky si někdy připadáte, že jste jenom takoví obyčejní šediví vrabčáci, kteří nejsou k ničemu? Vůbec se tím netrapte. (...)

Čte: Jiří M. Valůšek

ZMĚNA VYHRAZENA

"Změna vyhrazena." Za tímto lakonickým slovním spojením si jako adresáti sdělení můžeme představit leccos. A tušit můžeme věci dramatické! Málokdy se ovšem dovíme něco konkrétnějšího. Koho "změna vyhrazena" potkala, upadá do zuřivé nemluvnosti či naopak do apatie.
Ani já nebudu výjimkou. Pouze konstatuji, že namísto plánovaných muminků nazkouším v Divadle Polárka Hrubínovu pohádku O Jirkovi a jeho třech psech.

AŽ NA KREV!

Náhody nejsou. A kdyby na to jeden pamatoval, mohl by být lépe připraven, když se tak stane.
Pod vánočním stromkem jsem mimo jiných dárků objevil i tlustou knihu, kterou kdybych hned začal číst, docela určitě bych ji i rozvážným čtením již zdolal. Takhle se do řádků nořím spěšně a horečně. Nořím se a lapám po vzduchu, jak si autor textu (který sám nedobře skončil) zrovna umane. Důvodem intenzivní četby se mi stala skutečnost, že daný román budu coby 15-ti dílnou četbu na pokračování režírovat.

Rudolf Sloboda ve svých drásavých románech otevřeně popisuje duševní muka depresí, soužití s alkoholem i ženami a vydává přesnou zprávu o složité době, jíž si Slovensko v éře komunismu procházelo. V edici Češi, čítajte vydalo brněnské nakladatelství Větrné mlýny v loňském roce jeho sedmisetstránkový opus Krev (v překladu J. A. Pitínského a Ondřeje Mrázka).

Román Krev jsem psal rychle. Neměl jsem žádný přesný plán. Snažil jsem se popsat duševní stav úředníka, kulturního pracovníka, který po listopadu 1989 zjistil, že je odepsaný, odstavený; jeho frustrace nespočívá jen v politickém krachu, ale také v poznání, že se stal starcem. Nejprve ho samotné zestárnutí začne zajímat, má k němu takový zvláštní vztah. Je pro něho důvodem, aby byl naštvaný na mladé lidi, i na příbuzné, kteří ještě nejsou na jeho platformě. Pochopí, že jeho vztahy se ženami byly nedorozuměními, a má radost, že sex už ho navždy vysvobodil ze svých ostnů. Přehodnocuje také pracovní stránku svého života. Byl ideologem a nemůže se smířit s pocitem, že dělal nějaké chyby. Komunistický režim považoval za normální, stabilní, nevyvratitelný. Nová doba, jaro 1990, zaútočí na jeho iluze a starý pán přeci jen zapochybuje, a i to jen částečně, o svém životě a zaměstnání, kde jeho povinností, ale i radostí bylo budování slovenské kultury. Neměl nejmenší pochybnosti o tom, že naše kultura je v pořádku, nechápal, k čemu nám revoluce byla. Tyto tíživé úlohy jsou v románu propleteny – aspoň jsem se o to snažil – „lyrickými“ pasážemi, příjemnými sny, vzpomínkami na dětství. Ale pochybnosti jako rakovina hlodají kdysi silného muže.    /Rudolf Sloboda/

Krev, porevoluční román velkého slovenského spisovatele Rudolfa Slobody, připravuje pro rozhlasové vysílání Tomáš Sedláček. Číst bude Radoslav Šopík, herec Městského divadla Zlín. 

K poslechu od 19. dubna denně na kmitočtech ČRo - Vltava.