Jako první si představím pohled na lampu, která k sobě svým zářivým světlem vábí můry, aby jim následně zle popálila křídla. Dále mám samozřejmě v povědomí hollywoodský film, který jsem kdysi viděl.
V podtitulu inscenace stojí divadelní thriller. Na co přesně se mostečtí diváci mohou těšit?
Mohou se především těšit na něco nového, co rozšíří nabídku činohry mosteckého divadla. Na počátku úvah při výběru tohoto titulu stálo, že jde o silný příběh do dnešní doby, herecky koncentrovanou záležitost, kterou navíc obecně trochu známe z filmu. Ale abych byl konkrétní, diváci se mohou těšit na rychlý sled emočně nabitých obrazů. Ty ovšem přijdou převážně až po přestávce, aby nám to těšení déle vydrželo. A ještě bych rád dodal, že mostecká inscenace Talentovaný pan Ripley bude tip ťop, napasovaná přesně na technické možnosti zdejšího divadla, které jsou mimořádné. Snad si tedy diváci nenechají tento „nepřevozitelný“ zážitek ujít.
Postava Pat nám umožňuje uveřejnit myšlenkové pochody hlavního protagonisty, což je dle mého to nejzajímavější na celém románu. Můžeme proniknout do chladnokrevných úvah Toma Ripleyho, do jeho bezcitné vypočítavosti. Obvykle totiž právě toto myšlenkové předivo při převodu literatury na divadelní prkna ztrácíme, každá jemnost a náznak totiž při převodu jaksi zhrubne a nabude. Tom je výtvorem spisovatelky, avšak zároveň je autonomním produktem s vlastní vůlí, díky čemuž se – podobně jako třeba Frankenstein – vymkne kontrole svého stvořitele a koná svobodně, sleduje a upřednostňuje vlastní zájmy.
Tom Ripley bývá charakterizován jako „sympatický zabiják“. Je těžké vyprávět příběh antihrdiny?
Vlastně není. Možná je to dokonce o něco lehčí než odvyprávět příběh hrdiny, neb v současnosti si moc neumíme poradit s určitým patosem, který s sebou vyprávění o hrdinech zákonitě přináší. Shazujeme jejich zásluhy, relativizujeme jejich postoje. Vždyť kdo by se dnes dal upálit pro své přesvědčení? Nenechte se vysmát. Odvyprávět dneska příběh antihrdiny je vlastně vyprávěním o hrdinovi současné doby.
V poslední době si nějak více všímám, že tahle země snad více než kterákoliv jiná miluje své zločince a hýčká si je. Čím větší grázl, tím lépe, tím více má našich sympatií. Jen se podívejme třeba na cirkus kolem Kájínka. Film, seriál, besedy, autogramiády, cucavé bonbony. Až začne zpívat, zcela jistě získá i Zlatého slavíka. Ale to, o čem mluvím, se zdaleka netýká jen jeho, mohl bych ve výčtu pokračovat a jít více do historie, třeba až k Babinskému a jiným. Tahle náklonnost k různým šibalům, defraudantům, mordýřům u nás zkrátka má svou tradici, která mě čím dál více znepokojuje. Talentovaný pan Ripley je tedy svého druhu obranná reakce. A myslím, že v dohledné době se k tomuto tématu více, a přímočařeji, vyjádřím. Současné společenské dění totiž celou věc ještě přiživuje.
Rozhovor připravil Michal Pětík, fotil Tomáš Branda.
Přehled termínů, obsazení a rezervace vstupenek zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat