Psáno na vodu palbou kulometnou začal
Jaroslav Erik Frič psát v létě 2007 jako blog. Ojedinělý deník prvních let nového tisíciletí je velkolepou koláží událostí, textů, snů, dialogů prodchnutou neobyčejnou mravní silou a poctivostí. JEF, někdejší nakladatel, v posledních letech především organizátor festivalů, autorských čtení a v neposledku též básník a hudebník, za publikované názory a postoje ručí svým dosavadním životem.
„Zejména v zamyšleních věnovaných otázkám víry se ukazuje šíře Fričova rozhledu a jasného ukotvení jeho názorů, které mu nedovolují takříkajíc sejít z cesty. (...) Fričův náhled lze snadněji pochopit než přijmout. Je v něm totiž pevnost a vyhraněnost, která nastavuje zrcadlo a nutí ke konfrontaci se sebou samým,“ napsal Josef Chuchma.
Výběr z Fričových textů pro rozhlas připravil Ludvík Němec a během podzimu se tento desetidílný cyklus stane součástí literárně-publicistického magazínu Zelný rynk. Posluchači ČRo Brno vyslechnou Fričovo ‚jiné psaní‘ v autenticky syrovém podání Jiřího Vyorálka.
„Člověk nemůže být někým jiným, než je, a jeho charakter je určován pouze
tím, jaké věci dělá, čím se živí, čemu věří, s kým se stýká, jaké místo
ve společnosti na něho zbylo, jaké si vydobyl, jaké zastává.“
Žádné komentáře:
Okomentovat